Jak se rozjedu?
Pobídky jsou velmi jednoduché a logické.
K rozjetí krátce pobídnete koně oběma patami, ruku máte na kohoutku, zadek přitlačíte do sedla - to vše v jednom okamžiku. Koně točíte kolem nohy na tu stranu, kam chcete zatočit. Čili noha, váha, ruka na kohoutku a otěž přes krk. Kůň se sice točí kolem nohy, ale zároveň ustupuje před otěží. Na levou stranu tedy: váha, levá noha klepne patou, pravá otěž přes krk.
Na klus zesílíme pobídku do kroku, na cval se lehce zakloníte, zhoupnete v pánvi, klepnete patami a slovně pobídnete hop. Není to nic složitého :-)
Potřebuji brzdit
Pro úplné zastavení ztuhnete v kříži, trochu se zakloníte, lehce přitáhnete otěž a přidáte hlasovou pomůcku k zastavení: hou. Mějte na paměti, že to je zastavení na místě, nepoužívejte proto slovně pro přechod z klusu či cvalu do kroku!!! U přiježděného koně se pro vlastní bezpečnost vyhněte při konverzaci ve cvalu slovům houpačka, houby apod., pokud si v tu chvíli zrovna v sedle hovíte... Vím o čem mluvím :-)
Co si vezmu na sebe?
Oblečení musí být především praktické. Osvědčilo se nám vrstvené.
V létě klidně krátké rukávy, ale jako ochrana před větvemi lehká košile, v zimně na suchý mráz zateplenou termo košili či prošívanou vestu. Vesty jsou vůbec skvělý vynález. Opatřeny mnoha kapsami poberou různé potřebné drobnosti jako klíče, telefon a hlavně peníze.
Na nohy jeansy nebo rajtky, v zimě pod ně pánské spodky. Navrch samozřejmě leggins.
Na tuhou zimu doporučuji dlouhý kožich chlupem dovnitř vzadu rozstřižený aby se v něm dalo sedět na koni. Velmi důležité jsou rukavice a klobouk. Chrání Vás před větvemi a sluncem.
Když prší, tak vás úplně celé i s koněm schová vojenský "atom bordel". Uznávám, že není tak slušivý jako Marlboro jezdecký plášť, ale je lehký a v případě nouze si ze dvou,můžete složit nafukovací člun :-)
Uzdečka není na ozdobu?
Uzdečky jsou velmi jednoduché, ale zpracováním a materiálem kvalitní.
U našich koní jsou všechny zakázkové na míru. Některé mají čelenku a podhrdelník, jiné pouze poutko na ucho - dle potřeb koně. Otěže jsou dlouhé, dělené, materiál opět velmi kvalitní, slouží mnoho let.
Při ošetřování kožených postrojů nezapomeňte, že se kůže musí mazat vlhká.
Na čem budu sedět?
U nás najdete sedla vojenská a westernová - která z vojenských vznikla. Proto mají podobnou stavbu, sedlají se stejně (na střed koně a nikoli na přední nohy jako sedla anglická) a stejně se v nich sedí. Také délka třmenů je stejná - dlouhá tak, aby když se v nich postavíte se vám pod zadek vešla pouze dlaň ruky.
Se správně přiježděným koněm a v pevném vidlicovém sedu (sedíte na zadku, tělo kolmo k zemi, nohy lehce vpředu se dotýkají třmenů velmi zlehka) můžete jet třeba kolem světa :-) Nezapomínejte, že vojenská sedla byla vymyšlena pro maximální pohodlí koně na velké vzdálenosti. Pokud si ve vojenském sedle zkrátíte třmeny dle anglického vzoru, předkláníte se, vysedáváte a sedíte v lehkém sedu, změní se vaše vojenské sedlo v mučící nástroj.
Nezbytným doplňkem vojenského sedla je poprsník a podocasník (fixují sedlo na koni v terénu), pro delší cestu malé přední brašny a velké zadní brašny.
Čím podložím sedlo?
Každý z našich koní má svou na míru šitou speciální anatomickou deku, která odpovídá stavbě jako hřbetu a typu sedla, které nosí. Někteří z koníků čekají na tu svou deku v definitivní podobě i pár let, protože se během práce jejich hřbet měnil. Do té doby chodí s vyskládanými vojenskými tkanými dekami.
Deky musejí být vysoké, aby dobře roznášely váhu sedla a jezdce po hřbetě koně. Čím je jezdec těžší, tím musí být deka vyšší.
Proč a jak?
Udidla používáme zásadně páková s pevnými hýbly (rameny). Udítko je pevné a v hubě koně neruší.
Jestliže zatáhneme za oteže, ramena změní polohu udítka v hubě a kůň ví, že se něco děje. Lomená stihla se koni v hubě stále melou, poškozují zevnitř koutky huby a nedopřejí koni na cestě klid.
Jak má páka sedět v hubě koně
Aby byl kůň spokojený, musí mu páka správně sedět v hubě, to znamená, že po dotažení lícnice má koutky huby vytažené na jednu až dvě kožní řasy – to závisí na tvaru páky a velikosti huby koně. Stejně jako u stihel existují i různě ostré páky – to se odvozuje od šířky a tvaru oblouku udítka (některá jsou i s hračkou nebo lžičkou pro jazyk) a délky hýbal (šavlí). Udidlo nesmí z huby vypadávat ani nemá být příliš volné (může poranit zuby), ale ani utažené „na velký úsměv“.
Počítejte s tím, že uzdečka půjde koni špatně nasadit. Pokud se uzdečka Vašemu koni nandavá lehce – něco není v pořádku a páka je pravděpodobně příliš volná.
Páku je dobré občas zkontrolovat, kůže na uzdečce pracuje a časem se vytáhne. Nezapomeňte se podívat i na podbradní řemínek, který má být dotažený na dva prsty (vejdou se vedle sebe mezi řemínek a bradu).
Šikovný kůň si příliš volnou páku umí otočit v hubě - vypadá pak jako divoké prase a je stejně ovladatelný :-)
Nezapomeňte svému koni objednat odborného zubaře, špatné zuby a poraněná huba mohou být příčinou nespokojenosti koně. Našim koním se o zuby stará Filip Neuberg a dle jeho vyjádření mají naši koně naprosto nezjizvené koutky a neoštípané zuby, takže jeho péči potřebují jen jednou za 2 roky :-)
Jakého si pořídím koně?
Váš budoucí kůň musí být fyzicky zdatný, nevybírejte tedy koně s velkým handicapem. Může být třeba na jedno oko slepý, ale rozhodně ne se schvácenými kopyty, špánky, šimbajny, kulhavostí či jakoukoli jinou vadu pohybového aparátu, dušností a alergií.
Také nevybírejte zvíře velmi šlechtěné, plnokrevník je sice levný, snadno dostupný a rychlý, leč na turistiku zcela nevhodný - těžko lze předpokládat velkou konstituční tvrdost a odolnost od koně, který byl staletí šlechtěn k maximální rychlosti na optimálním povrchu.
Totéž platí o klusácích - původně karosierech, tedy tažných zvířatech šlechtěných na velkou rychlost v klusu při nezatížených zádech.
Ideálními kamarády pro turistiku v sedle jsou koně primitivní, přírodní a jejich kříženci. V naší stáji najdete křížence fjorda (Nekol), appaloosa x velkopolský kůň (Brek), čistokrevného tarpana (Timur), WPB (po OrAr) (Ervín), rusa (koně dovezeného z Ukrajiny ) (Money), rus x ČT (Athos), ČT x ČMB (Robinson), totální mix x pony (Gomez).
Nemohu samozřejmě opomenout hvězdu jízdního turisty - huculského koně, ideálně z chovu V. Merty nebo z Janovy Hory. Dají se také sehnat kříženci z Polska či Ukrajiny - koníci odolní, skromní a pracovití.
Výška turistického koně by neměla přesáhnout 158 KVH, nejlépe se osvědčila výška 145 -
K čemu mám ostruhy?
Ve starých vojenských učebnicích se dočtete, že ostruha je prodloužená holeň. A to je dodnes neměnná pravda. Ostruhou koně neokopáváme, pouze pobídneme, když je třeba.
Platí zásada, že čím větší kolečko ostruhy, tím šetrnější pobídka. Na rozdíl od jízdárenských šporn, ostruhou těžko koně poraníme a také u našich koní nenajdete vykopaná místa na bocích.
Co kůň má žrát a jak ho ošetřit po ježdění?
Kůň na turistiku by měl mít možnost trávit většinu času venku, stáj by měla být chladnější, avšak bez průvanu (koně snesou zimu, průvan škodí).
Krmná dávka musí obsahovat kvalitní seno (pokud není kvalitní pastva) a statková krmiva.
Oves do jídelníčku nepatří, nepotřebujeme okamžitou krátkodobou energii.
Skvělá je krmná řepa, pařené brambory ( v zimě), mrkev a hlavně sušené pečivo.
S výjimkou zimních zastávek na cestě koně neděkujeme. Odpocovací deky ve stáji nabourávají přirozenou termoregulaci. Zpoceného koně po práci raději poctivě vyčistěte slámou a pak suchou slámou překryjte hřbet.
Kopyta namazejte výjimečně a vždy vlhká. Nevynechejte jedinou příležitost jak namočit koním nohy - vlhčená kopyta jsou pružnější.
Převzato z http://kone.mujsvet.eu/
Jízdárenské povely Turistického ježdění:
1) Obvod o třech chodech
2) Trojúhelník ( o třech chodech )
3) Obloukem změnit směr
4) Čtverec, obdelník ( o třech chodech ) a nájezd na kavalety
5) Krokem vchod! ( Povel: krok! )
6) Klusem vchod! ( Povel: klus! )
7) Cvalem vchod! ( Povel: hop! )
8) Zastavit, stát! ( Povel: stůj! , stop! )
Obrázky k povelům dodám...
Mapa stránek